|
|
Statické zajištění barokního kostela
Kadlec, Jaroslav ; Šiška, Radek (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší statické zajištění barokního kostela sv. Jakuba v Městečku Trnávce. Kostel byl postaven roku 1752 v barokním slohu na místě původního románského kostela. Jedná se o zděný jednolodní objekt o půdorysných rozměrech cca 46 × 20 m. Na loď kostela navazuje mohutná hranolová věž o výšce cca 34 m. Důvodem pro sanaci kostela je vznik trhlin v nosném zdivu a v klenbě způsobený nedostatečným prostorovým ztužením objektu. Objekt bude zesílen horizontálním a příčným předpětím. Jsou navržena volná předpínací lana, tzv. monostrandy, s využitím metody náhradních kabelových kanálků. Jejich použitím se zabrání dalším derformacím a zajistí se tak zvýšení celkové tuhosti objektu.
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450-1550 na rožmberském panství
Lavička, Roman ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Jihočeská sakrální architektura pozdní gotiky 1450 - 1550 na rožmberském panství Mgr. Roman Lavička Skupina pozdně gotických kostelů vznikala na panství Rožmberků v době, kdy naší zemi vládla dynastie Jagellonců a dodnes budí zaslouženou pozornost. Nemnoho archivních zpráv, výsledky dendrochronologických analýz a zachované stavby napovídají, že v druhé polovině 15. století probíhala na rožmberském panství především běžná stavební údržba. Počátkem 80. let se chýlila ke konci stavba nového poutního kostela v Kájově (1471/1474-1485) a teprve tehdy se prakticky současně začínají přestavovat nebo znovu budovat velké městské farní kostely v Trhových Svinech, Dolním Dvořišti, Hořicích na Šumavě, Chvalšinách a Nových Hradech. Kolem roku 1485 se na rožmberském panství staví téměř dvě desítky církevních staveb. Odrážejí vzrůstající ekonomickou prosperitu a sebevědomí městských i venkovských obcí, korporací i jednotlivců, manifestujících vlastní bohatství, úspěch a sílu. Z formálního a ideového hlediska lze hned v této počáteční etapě vysledovat skupinu příbuzných staveb, které zřejmě navrhl jediný architekt, označovaný jako Mistr Hořického presbytáře. Někdy kolem roku 1495 však pozorujeme na několika stavbách zřetelný předěl a nové tvarosloví, což dokládá, že zmíněný mistr buď zemřel a nebo z nějakého důvodu opustil...
|
|
|
Statické zajištění barokního kostela
Kadlec, Jaroslav ; Šiška, Radek (oponent) ; Strnad, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší statické zajištění barokního kostela sv. Jakuba v Městečku Trnávce. Kostel byl postaven roku 1752 v barokním slohu na místě původního románského kostela. Jedná se o zděný jednolodní objekt o půdorysných rozměrech cca 46 × 20 m. Na loď kostela navazuje mohutná hranolová věž o výšce cca 34 m. Důvodem pro sanaci kostela je vznik trhlin v nosném zdivu a v klenbě způsobený nedostatečným prostorovým ztužením objektu. Objekt bude zesílen horizontálním a příčným předpětím. Jsou navržena volná předpínací lana, tzv. monostrandy, s využitím metody náhradních kabelových kanálků. Jejich použitím se zabrání dalším derformacím a zajistí se tak zvýšení celkové tuhosti objektu.
|
host ::
RSS.